Snůškové podmínky a medobraní

Rostlinná skladba lokality, ve které včelaříme, nám dovoluje vytáčet převážně květový až smíšený med. Med vytáčíme zpravidla dvakrát za rok a každé medobraní je velkou událostí.

Jak včelky chováme?

Jelikož necháváme během sezony každé včelstvo vystavět i několik nástavků nového díla zejména z důvodu prevence šíření včelích nemocí, je téměř veškerý med z tzv. panenských pláství, tj. pláství, které byly v aktuálním roce vystavěny a zaneseny medem a nebyly tudíž včelami využity k výchově plodu. Takovýto med je oceňován pro své výraznější aroma a pestřejší chuťové vlastnosti.

Produkční včelstva zimujeme výhradně na medných zásobách (včelaření s tzv. mednou komorou), nepřicházejí tedy do styku s cukrem a ani med tudíž neobsahuje žádné stopy cukru. Pro fajnšmekry dodáváme také tzv. plástečkový med – jde o med v plástvi, který nabízíme přímo v dřevěném rámku.

Každému včelstvu necháváme k přezimování průměrně 25 kg medných zásob, které nevytáčíme. Ze včelstev vedených takto šetrným způsobem nelze produkovat tak velké množství medu jako ze včelstev komerčně vedených. Kvantita medu ale ani není naším záměrem.

První medobraní

Spadá obvykle do první dekády června. Tento med pochází z velké části z nektaru ovocných stromků (z jabloňového sadu pod zahradou), pampelišek a částečně z řepky. Med voní po ovoci a zhruba do dvou týdnů krystalizuje v šedobílou hmotu. Šetrným ohřevem na max. 45 stupňů lze docílit jeho opětovného ztekucení a lákavého žlutohnědého zabarvení.

Chtěl bych připomenout, že krystalizace medu je jeho přirozenou vlastností a v žádném případně nemá vliv na kvalitu medu - naopak je přesvědčivým důkazem, že med nebyl chemicky ošetřován, přehříván či jinak znehodnocován pro docílení tekutého stavu.

Druhé medobraní

Koná se zhruba v polovině srpna - v závislosti na intenzitě snůšky. Med z druhého vytáčení se vyznačuje o trochu pomalejší krystalizací, zachovává si tedy déle svou žlutohnědou barvu a tekutou konzistenci. Zdrojem tohoto medu je nektar z rostlin a stromů, které kvetou v červnu, červenci a začátkem srpna. Jedná se tedy převážně o akáty, lípy, slunečnice, hořčice, luční keře a byliny.

A jaký med je lepší?

Med z prvního a druhého medobraní se liší strukturou i poměrem cukrů kvůli rozdílnému spektru kvetoucích rostlin. Jaký z nich je lepší ale z velké části záleží na preferenci spotřebitele. Ideálně vyzkoušejte obě varianty a zkuste porovnat.

Kvalitu získaného medu necháváme ihned po medobraní prověřit zkušební laboratoří Výzkumného ústavu včelařského v Dole. K medům, jenž splňují normu Český med, zasílá výzkumný ústav certifikát kvality.

Certifikovaný med pak vyhovuje v těchto třech základních parametrech:

• obsah vody (méně než 18%, měl-li by více, docházelo by k jeho zkvašení)
• obsah sacharózy (med neobsahuje cukr, který se do zásob mohl dostat z podzimního krmení včelstev)
• HMF (HMF je látka, která v medu vzniká při jeho zahřátí; laboratorní test zkoumá, zdali nebyl med přehříván, čímž by došlo k poškození jeho biologické hodnoty - ztráta vitamínů, enzymů..)

Samozřejmostí je, že certifikovaný med neobsahuje ani žádná rezidua veterinárních léčiv či jiné cizorodé přísady. Jedná se tedy o kvalitní, čistý, přírodní produkt.