Med a jeho účinky
Med je nejznámějším a nejdůležitějším včelím produktem. Jedná se o sladkou hmotu vytvářenou včelami z nektaru nebo z medovice. Nektar a medovici včely sbírají ze živých částí rostlin, kombinují je s výměšky svých hltanových žláz a uskladňují v plástech. Med tedy není pouhým roztokem cukrů, jedná se o bohatý zdroj minerálních látek, vitamínů, enzymů, rostlinných silic, aromatických látek, bílkovin a celé řady dalších látek, které mají příznivý vliv na lidské zdraví.
Jak vzniká med?
Proces tvorby medu začíná již při sběru, protože včela létavka obohacuje sbíraný nektar nebo medovici výměšky svých hltanových žláz, které vykazují vysokou enzymatickou aktivitu. To pokračuje i v úlu, kdy sladká šťáva přijde do styku ještě s mnoha včelami, které zásoby přemisťují z buňky do buňky a z plástu do plástu. Přidané včelí enzymy katalyzují biochemické reakce, např. štěpení některých cukrů.
Dalším krokem při vzniku medu je jeho zahušťování, respektive odpaření přebytečné vody z nektaru. Včelstvo má dokonale zvládnutou klimatizaci svého obydlí. Aktivní výměnou vzduchu, využíváním velkého povrchu a úpravou teploty dovedou včely odpařovat vodu ze zásob až na pouhých 15%. Pro srovnání – nasycený roztok kuchyňského cukru sacharózy má při běžné teplotě přes 30% vody! Proces zrání medu ve včelstvu trvá několik dní. Je-li med téměř zralý a buňky plné, zavíčkují včely med v buňkách voskovými víčky. Zrání pak ještě nějakou dobu pokračuje.
Druhy medů
Podle původu můžeme medy rozdělit do dvou hlavních skupin - na medy květové a medovicové (lesní).
Květový med je světlejší barvy a obsahuje mnoho bílkovin rostlinného původu. Zdrojem je zde nektar, který včela získává na květních a mimokvětních nektariích rostlin.
Medovicové medy se liší od medů květových jednak tmavší barvou a také pomalou krystalizací. Základem medovicového medu je medovice, cukernatá tekutina, kterou včely sbírají na listech a jehličí stromů. Vzniká jako vedlejší produkt metabolismu mšic a červců, kteří parazitují na rostlinách a živí se jejich asimiláty. Jedná se tedy o přefiltrovanou rostlinnou mízu. Tento druh medu je silně aromatický, obsahuje minimálně bílkovin, ale velké množství rostlinných silic. Má harmonickou chuť, což je dáno vyšším obsahem minerálních látek a menší kyselostí.
Jaký druh medu vybrat?
Každý z těchto medů má tedy svá specifika, obecně lze ale říci, že oba tyto medy, pokud jsou správně skladovány (více informací o skladování medu naleznete v dalším článku), jsou i stejně hodnotné. Květový med lze doporučit například všude tam, kde je zapotřebí vysokého přísunu bílkovin - je vhodný pro děti, pacienty po těžkých operacích nebo úrazech - v případech, kdy je zapotřebí rychle obnovit tkáň. Květové medy jsou i lépe stravitelné a nezatěžují tolik zažívací ústrojí jako medy tmavé. Naopak medovicové medy jsou pro svůj nízký obsah bílkovin vhodné např. pro pacienty s onemocněním ledvin a působí také příznivě na lidi s chronickým nebo akutním onemocněním dýchacích cest atd.
Léčivé účinky medu
Léčebná hodnota medu je nepopiratelná. Lidé vědí již dlouho, že posiluje imunitní systém, má antibakteriální účinky a je vynikajícím zdrojem energie. Tyto vlastnosti využívají hojně sportovci, ale nejen ti. Podávání medu je známé např. i z dostihových závodů, kdy je med koním podáván před závodem právě jako zdroj okamžité energie. Níže uvádím jen heslovitě další příznivé účinky medu na různé části lidského organismu.
- Med posiluje srdce - srdce vyživované medem snáší velké tělesné zatížení a med lze užívat při téměř všech jeho onemocněních.
Med obsahuje látku acetylcholin, která rozšiřuje drobné cévy a tím snižuje krevní tlak. Cholinové látky pomáhají při poruchách oběhového systému - Med má také vysoký obsah draslíku, který přispívá ke správné činnosti srdečního svalu a funguje také jako prevence svalových křečí
- Med podporuje trávení - acetylcholin povzbuzuje činnost střev a enzymy urychlují proces trávení
- Med zvyšuje svalový výkon a posiluje nervy - osvědčil se při úbytku svalové hmoty a stavech nervového vyčerpání
- Med čistí krev - pro obsah lehce stravitelných cukrů a účinek cholinových látek je med výbornou výživou pro krev, zároveň minerální látky obsažené v medu (zejména železo) mohou pomoci při chudokrevnosti
- Med má příznivý vliv při onemocnění jater - doporučuje se slazení medem místo cukrem; v případě medu jsou jednoduché cukry přímo vstřebány do krve a neprocházejí játry, čímž nejsou játra zbytečně zatěžována; u rafinovaného cukru musí být celé množství rozštěpeno v játrech
- Med také zmírňuje následky nadměrného požití alkoholu
- Vnější použití medu je vhodné k hojení ran, popálenin, vředů - a to díky obsahu složitých cukrů - dextrinů; medové kůry se používají i při svědivosti a dalších kožních onemocněních
- Alergické choroby - pokud člověk alergický na pyl pravidelně užívá med, který pochází z jeho okolí, projevy alergie se po čase mírní, až někdy zcela vymizí; v medu se totiž nacházejí pylová zrnka v podprahovém množství, která ještě nevyvolají celkovou alergickou reakci, ale malou odezvu organismu v podobě tvorby protilátek
- Kosmetické prostředky - po nanesení medu přes noc je pleť vyživována a vyhlazována
Pravidelné užívání medu v rámci prevence
Med je svými účinky předurčen k pravidelnému užívání jak z důvodu prevence některých nemocí, tak jako prostředek podpůrné léčby některých chorob.
Vsadíme-li na prevenci, doporučuje se denně užívat jednu polévkovou lžíci medu. Ne všichni ale snášejí jeho vysoce sladkou chuť, proto je dobré med požívat rozpuštěný ve vlažné vodě, ideálně ráno nalačno půl hodiny před snídaní.
Na Moravě je znám lehce pozměněný recept. Tamější elixír dlouhověkosti představuje med rozpuštěný ve slivovici a konzumovaný nejlépe hned ráno. Způsob konzumace ponechám na čtenáři, v každém případě je med pro naše zdraví nepochybně volbou přínosnou.
Hajdušková, J. Včelí produkty očima lékaře. ČSV: Praha, 2006.
Weiss, K. Víkendový včelař. Víkend: Vimperk, 2005.